Vnitřní dítě – cesta k sobě, cesta k lásce

Každý z nás si v sobě nese malé dítě. Někdy je radostné, hravé, jindy zraněné, ustrašené nebo odmítnuté. Právě vnitřní dítě často drží klíč k tomu, proč se necítíme dostatečně milovaní, slyšení nebo v bezpečí. Je to část naší duše, která touží po přijetí, pochopení a lásce – od nás samotných.

Z vlastní zkušenosti vím, že práce s vnitřním dítětem není jednorázový proces. Je to cesta – někdy křehká, jindy hluboká, ale vždy nesmírně léčivá. Často jsem si myslela, že už "mám odčištěno", že už je vše vyřešeno. Ale až časem jsem poznala, že některé vrstvy se odkrývají pomalu, s něhou a v pravý čas. Je to jako skládat mozaiku – každý střípek má své místo a svůj význam.

Jak se k vnitřnímu dítěti přiblížit?

• Ztiš se a naslouchej – Vnitřní dítě mluví tiše. Přichází ve snech, emocích, vzpomínkách. Dovol si být chvíli jen sama se sebou.

• Piš mu dopisy – Můžeš mu psát, ptát se ho, co potřebuje, co ho bolelo. A pak odpovídej jako milující dospělá.

• Dej mu to, co postrádalo – Obětí, ujištění, laskavost. Někdy stačí říct: "Jsem tady s tebou. Nikdy tě neopustím."

• Nesuď se – Cesta k vnitřnímu dítěti vede přes přijetí. Přijetí i těch částí sebe, které bychom nejraději skryli.

Proč je tato práce tak důležitá?

Protože právě uzdravené vnitřní dítě nám dovolí stát pevně ve své síle. Umožní nám milovat se takové, jaké jsme. Dá nám odvahu tvořit nový život – ne podle starých vzorců, ale ze srdce.

A věz, že i když se ti může zdát, že cesta je dlouhá, nikdy nejsi sama. Tvůj vnitřní hlas, tvá duše, i tvé vnitřní dítě tě vedou domů – do náruče lásky.